Edém
Edém (latinsky: oedema), neboli otok, je stav, při kterém se nahromadí ve tkání nebo orgánech více tekutiny, než za normálních fyziologických okolností. Rovnováha mezi tvorbou a vstřebáváním tkáňového moku je narušena, převažuje filtrace tekutiny do tkáně. Příčinou může být porucha odtoku krve (např. žilní trombóza) nebo úbytek bílkovin krevní plazmy. Na vzniku edému se může podílet i zvýšená prostupnost stěny kapilár nebo nedostatečný odtok lymfy z tkáně.
Otoky postihují orgány s množstvím řídkého pojiva a naopak málo postihují parenchymatózní orgány. Edematózní orgán je prosáklý, zduřelý, těstovitý a po zatlačení se v něm vytvoří vkleslina. Kůže nad oteklým místem je lesklá, napjatá a bledá (s výjimkou zánětlivého otoku), po ústupu otoku se zřasí.
Význam dalších slov: Lunární měsíc, Dampr, Mezopotámie, Balík, Starověký Egypt, Darabukka, Existující flotila, Dalamánek