Akkadština je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie.
Akkadština je nejstarší doložený semitský jazyk. K zápisu používal klínové písmo, převzaté ze starší sumerštiny (nepříbuzný, izolovaný jazyk, rozšířený na stejném území). Název akkadština je odvozen od hlavního města Akkadu, které vybudoval kolem roku 2340 př. n. l. panovník Sargon a které bylo kulturním centrem starověké Mezopotámie.
Prvními psanými doklady v akkadštině jsou akkadská vlastní jména v sumerských textech. Souvislé akkadské texty se objevují ve 24. století př. n. l. Do kdy se akkadštinou mluvilo, není zcela jasné. Akkadské písemné památky jsou doloženy až do 1. století n. l., ale mluvená akkadština byla během 1. tisíciletí p. n. l. postupně vytlačována aramejštinou. Na počátku 2. tisíciletí se akkadština rozdělila na dva dialekty: asyrštinu a babylonštinu.
Význam dalších slov:
Toaletní papír se využívá pro osobní hygienu.
Koloběh vody v přírodě během kterého prochází různými skupenstvími.
Akkadská říše je starověký státní útvar.
Edikt nantský zaručoval hugenotům náboženskou svobodu.
Starověký Egypt se stal mocnou kulturou.
Jarmulka je v židovské kultuře pokrývka hlavy.
Přesýpací hodiny měří čas přesýpáním zrnek písku.
Hans von Aachen byl malíř, který působil na dvoře císaře Rudolfa II.
Informace na yin.cz.