Mezopotámie
Mezopotámie je oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, kde ve starověku vzkvétaly vyspělé civilizace.
Mezpotámie (mesos = uprostřed, potamos = řeka) počátky osídlení asi 6000 př. n. l., střední a dolní tok Eufratu a Tigridu.
Starosumerské období (3000-2350 př.)
chrám = centrum všeho dění, chrámové hospodářství, nejprve theokracie = vláda chrámového kněžstva, pak světská moc (panovník = zástupce boha na zemi), palác = sídlo vládce; palácové hospodářství
Městské státy:
Eridu - nejstarší město, od pol. 4 tis. př. n. l., vladař Alulim.
Uruk - doklady prehist. osídlení, zbytky chrámů, původ legendárního Gilgameše.
Ur - vlast Abrahámova, pohřebiště, standarta z Uru - 2 desky s výjevy z války a míru.
Lagaš - pol 3. tis. př. n. l., první záznamy o stavbách chrámů, supí stéla - kamenná deska.
Kiš - zachované opevnění města.
Hospodářství: dostatek hlíny, dovoz dřeva, kamene a kovů.
Chrámy a zikkuraty (věže), reliéfy, obrázkové (piktografické) písmo + klínové.
Počátky vědy (60ková soustava), výpočty, astronomie: kalendář
Akkadská říše (2340-2200 př. n. l.) = první centralizovaný stát.
Semité ovládli sumerská města, sjednotitel - vládce Sargon I. Akkadský (výboje, kořist)
Stoletá nadvláda Gutejců (z pohoří Zagros) - asi 2200 př. nl.
Po jejich vyhnání nadvláda města Uru, pronikání semitských Amoritů.